hudební revue radosti a mládí

2012-01-28T18:53:00.000+01:00

melancholická serža

2012-01-26T16:46:00.007+01:00

Možná nemám světu co povědět, ale moje egocentrická touha být vyslyšena nezná slitování.

1.

Docela dobrý song pro osamělé holčíčí potloukání, aspoň do té doby, než se ten text stane skutečností. Zatím se budeme radovat a vznášet!

2.

Už od dětství jsem trpěl chorobnou přecitlivělostí a moje fantazie rychle všechno proměňovala ve vzpomínku, dokonce až překotně: někdy stačil jeden den, rozdíl několika hodin, obyčejná změna místa, aby se všední příhoda, jejíž lyrickou hodnotu jsem, dokud jsem s ní žil, necítil, najednou ověnčila zářivou ozvěnou, jakou se korunují pouze vzpomínky, které dlouhá léta zrály v mocném ustalovači zapomnění...
(Danilo Kiš)

Aneb serža již teď žije ve vzpomínkách na neopakovatelnost těchto časů.

3.

EMBED. COPY. PASTE.

2012-01-15T18:49:00.002+01:00

Protože jediná věc, jež mě může vytáhnout z blogové letargie, je nový film Wese Andersona.Mise splněna.

Fascinace seržantky pepřové II.

2012-01-03T21:06:00.005+01:00

Ahoj přátelé!
Pojď pojď, jak zpívá svým temným punkovým jesenickým hlasem Jaromír 99, zavedu tě mezi nejnovější fascinace seržantky pepřové. Do tajných míst jejího nevědomí, které se tak snadno rozechvívá a vytváří na tváři ten adriano-broderiovský look (denny, já vím, to ty jsi řekla, že smutek dělá oči krásnějšími a většími).

1. la musique déplace les montagnes/hudba hory přenáší

Až mě děsí, jak to všechno, na co jsme kdy chtěli zapomenout, zůstává stále přítomný. Nechci znít pateticky a nechci znít jako Rudiš, ale to staré zase přijde, zákeřně se to smísí s vaším novým cool já, zatočí vám to hlavu a najednou nevíte, kde je hranice mezi poťouchlým vzpomínáním na sebe jako na podivnou malátnou postavičku s příliš širokými nohavicemi kalhot a tichým vkrádáním se toho, co ve vás vlastně bylo do současné mysli. Hm.

Prostě Led Zeppelin jsou zpátky a já se ptám, jak jsem je mohla tak dlouho ignorovat. A to všechno způsobil výrok jednoho skoro neznámého mladíka - some things are meant to be. and some not. A po dlouhém přemýšlení, jak to jen myslel, při popíjení černého čaje ze skleničky (protože tak je všechno více ruské a více románové) jsem si zazpívala That´s the way. Moje podvědomí je tak slabé!

2.
Má existencionalisticky prázdná mysl se vydala hledat pravdu v citátech. I.B.Singer, můj idol idolů mi pravil:

Life is God's novel. Let him write it.

STO LAT!* seržův manifest

2011-12-08T23:32:00.008+01:00

Ahoj Denny!
you know, tenhle článek věnuje celý svět JEN a JEN Tobě! V mém pojetí světa jsem totiž já, můj mikrokosmos všeobjímající celý svět, tedy a tebe, celým světem, a proto vím, že v tomhle, už od první zmatené nicneříkající věty, článku musí zaznít to, co ti nejlépe zvedne náladu v tvůj slavnostní den.

N A R O Z E N I N Y

Ne, že bys byla stará, ale prostě zmiňovat nadcházející věk, když stačí jediná všeříkající fotka! Apotéoza mládí, manifest dravosti, nafoukanost věku, co nezná překážek. A moje (snad i tvoje) opožděná puberta:

+
musí zde zaznít i to nejlepší tendenční seskládání různých (i seržou špatně domyšlených) textů Please the Trees, protože jejich pravá rockerská duše mluví nejlíp za mně:

You know heart,
It keeps on, it keeps on, it keeps on goin‘
Precisely
/věčnost mladého bijícího srdce/
Would you still love me
If I told you my real name?
/a kdybych na tebe promluvila svým hlasem?/

A na závěr, V Š E C H N O nejlepší, denny! Buď svá, buď roztomile nabručená, buď zvláštní, buď existencionalistická, ale hlavně buď, protože žádné slovo tě stejně nedokáže věrně popsat! (zvlášť pronesené někým, kdo jen doufá, že v temné uličce Prahy zahlédne tvůj šustivý plášť)

serža

*happy birthday polsky!

I CAME TO LOVE YOU

2011-10-27T17:00:00.001+02:00

Nejlepší choreografie v hudebním videu od Shiny Happy People.

Ujistěte se, zda máte dostatek šťávy ve svý káře a vypraný kostky, protože The Black Keys vydají nové album!

SAKA PAKA

2011-10-17T20:03:00.000+02:00

Když jsem místo vypracovávání úkolu na jeden ze svých "zvláštních a nelehkých předmětů" hledala na kouzelném místě zvaném fashionspot v sekci editorialů francouzského Vogue pod vedením Carine Roitfeld nějaké pěkné fotky inspirativních powerful women na zeď svého pokojíčku, nešlo si nevšimnout jemné monotematičnosti, kterou sdílely všechny nově uložené obrázky....

SAKO. Protože to je prostě ten nejlepší kus oděvu, který vám dodá alespoň nepatrnou sebejistotu před nedosažitelnými playboyi, kteří kolem sebe šíří svou samčí sílu a sexuální živočišnost. A protože je to dokonalá symbióza bájného frenč šiku a 80s neforemnosti.

Příkladná hudební vložka:

LES PLAYBOYS

PRETENDER

DÍVKA CHABÝCH ZÁSAD

Ty kanče!

2011-10-15T13:20:00.000+02:00

Lesy našeho zámku byly velmi rozsáhlé. Proháněli se v nich jeleni a daňci, v oborách bylo hojnost srnčích kozlů a na polích nepočítaných zajíců. Často jsem se zálibou postál v brambořišti, dívaje se, jak si to ušáci hrnou do svahů a jak se jim při tom bělá zadeček. Věru, není nic krásnějšího než procházeti polem, není nic krásnějšího než potkati laň na pokraji lesa, a nevím, co se vyrovná obědu v loveckém domku.

Vladislav Vančura - Konec starých časů (1934)

Tuhle sezónu vyměňte kecky za černé blyštící se PVC holínky a dejte průchod svým primitivním pudům, protože ne nadarmo je člověk považován za nejnebezpěčnějšího predátora na planetě. Lovit a být loven, to je oč tu běží.

Zásada number one: Srny se nikdy nestřílejí.
Zásada number two: Skolenému divočákovi se musí roztáhnout nohy, aby se mu nezapařily slabiny.

K tomu si uštrikujte správné mimikry

(Slavnosti sněženek, r. Jiří Menzel, stefannysite.blogspot.com)

A do svého arzenálu zbraní zařaďte recept na šípkovou omáčku: gurmánka.cz

Za chrabrost, fair play a úctihodný počet skalpů si nadělte myslivecký odznak a hrdě jej noste zase do další sezóny! (pro-myslivce.cz)

Lovu zdar!

2011-10-05T21:26:00.006+02:00

Začalo to už kdysi dávno, v době, kterou všichni známe z nostalgických filmů plných pastelových barev, mániček, zlejch komoušů a ze stokrát vyprávěných historek našich rodičů, které tak rádi posloucháme, protože nás přesvědčují o té neuvěřitelné pravdě, že oni byli také mladí, plní ideálů, fanatičtí a stižení nejrůznějšími iluzemi!

Ale pro mě a denny to začalo tímhle:

Jeden páteční pokec roku 2009, kdy se mohutně slavilo dvacet uplynulých let (jen intošský škarohlídi to JAK JINAK kazili stesky nad promarněnými šancemi a tak dále), rovnal se zasvěcené politické debatě, úsměvným historkám ze života outsiderů (serža), báječným story o životě zvláštního děvčete ze septimy (denny) a najednou! VAŠEK! HAVEL! Ano, a věděly jsme, že i když nás rozdělí vše - pozérský styl, trvalá jedné z nás, nebo angažmá na zahraniční univerzitě, jedno nás bude spojovat navždy. Prostě pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí!

My, jakožto asi nejsilnější fanouškovská základna Václava Havla na blogspotu, přejeme VŠECHNO NEJLEPŠÍ!

A touto fotku se Václav Havel s velkými ovacemi dostal do mé exkluzivní složky nazvané "les fumeurs", tedy nonšalantní kuřáci.

P.S. pro denny: Souhlasíš se mnou?

2011-10-01T11:31:00.000+02:00

Trocha pouliční moudrosti pro poslední prázdninový víkend a následný začátek zimního semestru z blogu Terryho Richardsona plného krásně chlípných a chlípně krásných lidí.

GIVE ME SOMETHING TO WRITE ABOUT

2011-09-28T21:03:00.003+02:00

Ne, to není výzva pro vás (moje lenost již dosáhla svého stupně nepřekonatelnosti), to je chytlavý leitmotiv z nového singlu hudebního seskupení Our Mountain (budící pozornost hlavně díky účasti modelky Abbey Lee Kershaw), jež byl použit v novém reklamním spotu značky Pierre Balmain pro kolekci jaro/léto 2012 (=rok, kdy všichni zemřeme).

Song hodný vaší dvoudenní pozornosti (možná třídenní pokud se objeví v páté řadě Gossip Girl). A celý jej vyslechnete na jejich myspace (příliš snadný terč pro komenář v závorce).

Vy ještě neběžíte ve svém zánovním černém oblečení k nejbližší řece?

2011-09-22T22:54:00.004+02:00

Jako co? Jako konec?

-

Pravila rozechvěle serža, všechno to víření v hlavě a "vždyť já vás měla vždycky nejradši, i když jste mě někdy nudili" a dále "v sedmi letech jste mě zformovali, nesmíte jen tak odejít".

A tak vyhlašuji Automatic for the people nejvlivnější deskou seržova mládí, deskou sentimentu.

a já nejsem smutná!

NOW IT'S GETTING DARK SO FIND A PLACE TO HIDE.

2011-09-18T16:17:00.000+02:00

Noc plná kruté zábavy, jízlivých řečí, něžných tajemství, nenaplnitelných nadějí a divokých snů s hořkou příchutí železa na rtech, vodky v krku a zítřků, co už nikdy nepříjdou, když zašeptal "Miluju v tobě dávné svoje strasti a mládí svoje zhynulé.*"

Love Is A Laserquest

*pravil Ivanov z pera A.P. Čechova

Světlo a stín. Denny a serža.

2011-09-14T18:36:00.013+02:00

Ahoj kamarádi!
Všichni víme, jak jsou karty rozdány. Denny byla zrozena pro to, aby nás, obyčejné těžkopádně se pídící po tom, jak by se udělali víc v pohodě a "podívejte, já mám vkus a kulturní rozhled", učila, co právě letí, co je třeba na minutu milovat a pak teatrálně odhodit a co hýčkat navždy jako součást svého skvělého JÁ!
Zrozen byl tento blog. Shlukem skvělých okolností, mezi které počítám i sebe, jakožto toho otravu, kvůli kterému stálo za to psát.

Napsala jsem o jidiš, když denny luskla prsty, udělám klidně průřez těmi nejdivnějšími fascinacemi seržantky pepřové, která na tomhle blogu plní jistou funkci: mást vás out of fashion články, pokoušet vaši trpělivost a nudit vás tím nej, co frčelo tak před dvaceti lety (v paralelní mysli někoho jako já).

1) Je to cool, je to polsky, je to aluze na moji oblíbenou Pocahontas, je to Czeslaw Niemen. A určitě to na začátku zní jako rockový sólo na varhany, JO!

2) A tím jsem se naprosto vyčerpala a navíc chci, abyste mě prosili o další článek.
A denny tímto dodatečně přeju vše nej k svátku!

Ty víš, Czeslaw ví, že:
Lecz ludzi dobrej woli jest więcej
i mocno wierzę w to,
że ten świat
nie zginie nigdy dzięki nim.
Rozumíš he, bejby?

serža nežertuje.

2011-09-02T17:33:00.006+02:00

Ahoj!
Ajéje, zdá se, že je tady podzim. Serža začíná zamyšleně posedávát v houpacím křesle s hrnkem studenýho kafe, co zbylo ještě od rána, kdy ho nemilosrdně uvařila s chrčivě pronesenými slovy "no way man", protože to byla jediná možnost, jak se probudit.
Taky o sobě začíná mluvit ve třetí osobě, asi aby naznačila počínající odcizení sama sobě (!), které značí nastupující podzimní depku.
A taky poslouchá písničky, při kterých si prostě představíte padající listí nebo sněhuláky. To je podivná asociace, asi kvůli tomu názvu, který by znamenal "dobrá zima", kdyby se to psalo Bon Hiver. Ale ono se to píše Bon Iver a já mám stejně chuť zabalit se do deky a zpívat s ním vysokým hláskem.

Anebo, po pravdě, mám chuť to zase vypnout a pustit si raději pořádný bigboš v lese:

Les. Ten taky v zimě nebude takovej jako v létě. I když vím, že jehličnany neopadaj. Ale stejně!

COME INTO MY HEART

2011-08-23T00:05:00.003+02:00

Šest a půl minutová onanie.

Album Father, Son, Holy Ghost bude venku 13. září!!!

umění být povrchní

2011-08-22T23:13:00.005+02:00

"Životnímu úspěchu už nepomáhá trvalé sledování jednoho cíle, fixní specializace, ale elasticita zájmů, rychlost jejich změny, pružná adaptace, připravenost učit se a schopnost zapomínat to, co se již nedá využít. Postmoderní kontext preferuje absenci přesně vymezené identity, čím neurčitěji je identita definována, tím lépe pro toho, kdo je jejím nositelem. Nejlépe se vede těm jedincům, jejichž svobodu pohybu nesvazuje úzká specializace. Kteří si nenavykli koncentrovat se příliš dlouho na jeden předmět zájmu, kteří se nadměrně neváží na věci, jimiž se v tu chvíli mají zabývat, kteří si zachovají distanci a emociální střídmost ve vztahu k tomu, čím se zrovna zabývají. .... Osobnost skutečně postmoderní se vyznačuje absencí nebo mnohostí identity."

Zygmunt Bauman v knize Úvahy o postmoderní době (Sociologické nakladatelství, Praha, 1995)

"If you want to know all about Andy Warhol, just look at the surface of my paintings and films and me, and there I am. There's nothing behind it."

Andy Warhol v knize Andy Warhol od Isabel Kuhl (Prestel Verlag, Berlin, 2007)

"Uvnitř nasycenosti se skrývá prázdnota - smyslová, významová, emocionální."
"Estetické tužby jsou na rozdíl od skutečných potřeb vlastně nikdy neukojitelné."

Jean Baudrillard v knize Amerika (Dauphin, Praha, 2000)

A čím chcete být vy až vyrostete?

Kluci, jedeme na pláž! (part II)

2011-08-21T23:50:00.000+02:00

Od středověku, kdy byly obrázky považovány za nástroj Ďáblův ušlo lidstvo dlouhou cestu až do dnešní doby, kdy se vizuální stránka stala nejdůležitější součástí jakéhokoliv sdělení. A někde mezi tím vznikla ta nejúžasnější fotografie všech dob. Nechybí tu nic. Ladná mužská křivka, prsten na malíčku ani smyslný pohled plný tajemství. A ten racek! Byl živý? (s pochroumanou nožičkou?) Na špagátě zavěšený preparát nebo umně přidán fotošopem? A dostalo se jim snad cti dosáhnout absolutní nirvány nebo zahlídli Pamelu natáčející screen testy pro Pobřežní hlídku? To ví jenom Neil a jeho racek. Ale jedno je jistý. Good times never seem so good.

Holky, jedeme na pláž!

2011-08-21T23:38:00.000+02:00

... nebo se jen cestou vyčvachtáme ve fontáně.

YEAH, BRO! Denny zvedá vhozenou rukavici.

2011-08-20T19:06:00.010+02:00

Já že nemám ráda hip-hop? Já byla odkojena Marky Markem! (a netvrďte mi, že se to a priori vylučuje)

Nicméně. Začala jsem džogingovat. Poté, co jsem se minulý měsíc málem střetla tváří tvář smrti, jsem si uvědomila křehkou nenahraditelnost života, začala polykat rybí tuk v tabletách a džogingovat. Samozřejmě jsem si přečetla několik odborných studií (= článků na iDnes) o důležitosti správně odpružených Najků chránících před odrovnáním klubů a šlach. Prošla několik obchodů nabízejících supr aerodynamické běžecké kalhoty. A nakonec jsem si v Tescu koupila bílé botasky za 175kč a černé elasťáky za 90 v Elastičce - prodejně orientující se výhradně na elastické zboží na pardubické periferii (k doplněnní módního okénka - vršek outfitu pěkně po americku tvoří mikina s logem mé alma mater). A protože je zřejmé, že se snažím udržovat všechno pěkně old school, za pasem se mi klimbá přenosný přehrávač kompaktních disků (protože idnes doporučuje si zážitek z běhání, co nejvíce zpříjemnit) a v nich rotují - ano, už se pomalu opět vracíme k tématu - Gorilla Warfare Tactics. Budoucí senzace z newyorských ulic. Navazují na klasiky Beastie Boys, i když díky své ~~barvě~~ kořenům stejně zní jako Jay-Z a samplujou si to jako Moby (jo a kdo tady potom nerozumí hip-hopu, cha cha cha).
Takže si zdarma a legálně stáhněte jejich ep Premier, aby jste potom mohli tvrdit, že jste je znali ještě dřív než vyprodali celou Madison Square Garden. zde

Hip-hop je vůbec nejlepší podkres k džogingování. Zdá se stejně nekonečný jako samotný běh, který by Světová zdravotnická organizace rozhodně měla zařadit na seznam příznaků sebedestruktivního chování a oplývá texty vyžadující soustředění, že váš mozek šlechetně přehlédne brzy explodující plíce.

A když už jsme u toho, dáme si i ty klasiky. Because I CAN, I WANT AND I DON'T STOP!

serža miluje CODEINE VELVET CLUB = vše čeho se dotkne ruka Jona Fratelli = ultra neobjektivní příspěvek

2011-07-24T13:20:00.007+02:00

Ahoj!
Základem je vždy nadpis.

Takoví byli

úžasní, sexy, opilí, poetičtí

And it was warm in the back of her van
Where she made me a real man

I got ma nuts from a hippy in a campervan on saturday night

A pak se něco stalo, láska, zrada, nenávist, Mince se více nedokáže strefit do bubnů, Barry flegmaticky mlčí a Jon následuje svoji úžasnost a horké ambice stát se znovu nejvíc sexy členem nové nejoblíbenější kapely seržantky pepřové a zakládá Codeine Velvet Club. A je to, jak jinak, úspěch!

Tak teď já můžu říct, že nic lepšího už letos neuslyším, a ani nechci! A tohle není nejlepší song, všechny jsou totiž nejlepší!

Míšovo vieweghovská sebereflexe: Stárnu. Poslouchám něco, v čem se vyskytuje saxofon a jiné nástroje a jsem šťastná!

seržův lonely hearts klub band

2011-07-18T20:13:00.007+02:00

Ahoj kámošové!
Serža přichází a přináší to nej pro osamělé buřty, které si neumí pořádně užít prázdniny, což znamená v žabkách a s fajn partou.

1. Dýdžej serža se bojí znovu naštvat denny nějakým náznakem elektra nebo hip hopem, který má ale ten nejpravdivější text o tom, že jsme všichni unavený z práce a života! Tak poslouchejte Jona Fratelli a myslete na to, že mu jednou dám pusu. On mně dá pusu! Sázka, denny?

"ahá ahá"

2. A budu na sobě mít indiánskou bundu Ricka Wrighta

3. A pak, pak mě Jon vezme do kina na retro promítání filmu Submarine (Jmenuji se Oliver Tate) a já už nikdy nebudu muset jít do kina sama! Jo!

A kdo dá pusu vám?

2011-07-08T14:38:00.000+02:00

STÁTI SE SPISOVATELEM

2011-06-26T12:46:00.007+02:00

Prázdniny začaly. Před vámi bezmála tři měsíce volna. Možná nejlepší čas konečně napsat své velké dílo! A je jedno jestli váš spisovatelský dar obsedantně ventilujete na každý prázdný papír už od patnácti nebo máte prostě jen rádi vůni čerstvě ořezaných tužek a tu nádhernou neposkvrněnost nového bloku, kam poté dvě hodiny obouruč (protože jste přeučení leváci) píšete jen své jméno a kreslíte vlastní žlučovité portréty jako já. Náš manuál je tu pro všechny!

1. Místo absolvování zdlouhavých a nákladných kurzů tvůrčího psaní si raději projděte několik pravidel na internetu. Nakonec pravidla jsou tu stejně proto, aby se porušovala. Pak to nazvete uměleckým záměrem. 50 Things A Writer Shouldn't Do

2. Základní umělecké styly se naučte s Raymondem Queneauem a jeho knihou Stylistická cvíčení.

3. Letní povídková čísla The New Yorkeru jsou legendární. Seznamte se se svou budoucí konkurencí. newyorker.com/fiction

4. 33% lidí si náhodně koupí knihu podle první věty. Proto musí být dostatečně úderná a originální. Ujistěte se, jestli nevědomky nevykrádáte své slavné předchůdce. 100 Best First Lines of Novels

5. Pečlivě naslouchejte radám opravdových umělců. Citace Michala V. citujícího Gleba Žekulina: To nejtěžší, co se spisovatel může naučit je vyprávět příběh o zdánlivě triviální události a zároveň říci něco důležitého o životě.

6. Michal V. také tvrdí, že každá blbost si svého čtenáře najde.

7. Přesto. V případě slabšího obsahu vsaďte všechny trumfy na líbivý zevnějšek. Lidé sice nebudou vaši knihu číst, ale alespoň kupovat jako doplněk interiéru. Book Cover Archive

A nyní po zvládnutí teorie přejděme k praktické stránce. Pořízení správných propriet.

1. Zapomeňte na profláknutý Moleskine. Nejste žádný Jaroslav Rudiš. Vy míříte výš a není náhoda, že zrovna před rokem Marc Jacobs otevřel vlastní knihkupectví. Pastelky z recyklovaného materiálu a zápisníky s vtipnými parafrázemi na slavné romány můžou být právě prvním spouštěčem vaší imaginace. A za to letenka do NYC stojí! (foto style-tips.com)

2. Správný hrnek, klíč ke všemu, váš hnací motor. Hladinu kofeinu či teinu udržujte v těle stále vyšší než nižší. (tento zakoupíte na naoko.cz)

3. Osvojte si styl levicově liberálních intelektuálů.

4. Investujte do Slovníku českých synonym a vaše postavy už nikdy nebudou pronášet paskvily typu "Nejdřív mi to připadalo animadversní, ale pak jsem si uvědomila, že je to apozitní." Při expanzi na západ se mimo jiné šikne Oxfordský slovník idiomů.

5. Pronajměte si hemingwayovsky chatku u rybníka a během lovení kaprů napište román o základních životních hodnotách, sedněte si do kavárny a napište kousavou satiru na současnou konzumní společnost, infiltrujte se mezi populární mládež a napiště generační výpověď, podstupte psychoterapii a napiště o všech svých dětských křivdách nebo si kupte haš a stvořte nějakou joycovinu. Cokoliv. Jen na nás pamatujte při svých prvních honorářích! :-)

LOVE THEM!!!

2011-06-26T11:20:00.006+02:00

Zapomeňte na Tennis, Mazzy Star, Sonnyho a Cher a všechny ostatní párové dvojce muž - žena mixující indie, pop, twee, shoegaze a sixties a bez výčitek podlehněte jen Cults, protože ti jsou nejlepčejší!

singl ABDUCTED

Jejich síla vynikne ještě víc ve zcela vyklizené místnosti s patřičnou ozvěnou. Takový soundtrack stěhování.

táhni a strkej

2011-06-17T18:15:00.005+02:00

Detox po seržině hudební hrůzovládě!

BUNK!

2011-06-17T16:16:00.004+02:00

Eduardo Paolozzi, 1971

zůstaň sám sebou, kámo!

2011-05-29T23:49:00.004+02:00

Jestli se potřebujete povzbudit a vyhecovat k překonávání životních překážek (napsat konečně čtenářák) poslouchejte francouzský rap! Jo, fakt jsem pošpinila tvůj blog, denny! xD Ale poslouchej a zůstaň sama sebou, protože taková jsi nejlepší!

serža pláče

2011-05-15T20:18:00.008+02:00

Ahoj přátelé!
A zvláště ahoj moje milá denny, která se teď buď potácíš v existencionální krizi vyčítavě koukajíc (ani Michal neumí používat přechodníky, tak co) na Rockyho na nástěnce, který je k tobě lhostejný stejně jako celý svět, nebo zuřivě slavíš a jo, bez Serži! Fakt?

No, tak či tak, vrať se! Vždyť víš, tvoje řeči o tom, jak umřeš mladá, mě pořád pronásledujou.

Stále je pro co žít, i kdyby to mělo být jen osamělé nedělní sledování francouzských filmů a Jean Pierre Léaud!

A ty víš, že je to pravda!!! xD

A vážně, kdo to čte, ať napíše komentář, ty slzy jsou pravý! xD

serža dýdžejuje!

2011-05-12T16:07:00.001+02:00

Seržova smutná hitparáda

2011-04-25T12:07:00.003+02:00

Schválně, jaký tři věci charakterizují tenhle svět? Pomíjivost, lhostejnost a trápení. A taky hlas Mika Stipa. Naštěstí on zní smutně pořád.

1. Ať je ten text o čemkoliv, on z něj vždycky dokáže udělat tu nejsmutnější paralelu k vašemu životu.

2. The Wall.

3.

Upeč třeba chleba, postav třeba zeď, kámo

2011-04-18T13:26:00.006+02:00

Možná nevíte, kdo jste a kam patříte, ale ve chvíli, kdy se zhasnou světla, zmizí všechny rozdíly způsobené množstvím vousů, věkem nebo počtem pív, co jste vypili. Najednou jste jedno velké oko, které se leká letícího letadla, vzdychá nad tím, jak to Rožér supr vymyslel a tak trochu doufáte, že se všichni proměníte v dav, co zpívá "we don´t need no education a hej teacher leave them kids alone". A i když to třeba není tak synchronizovaný a neotřásá to s halou, stačí, že je před váma maník, co zná nazpaměť celej text alba a pořád výhružně třese s pěstí nad vaší hlavou.

If you wanna find out what's behind these cold eyes
You'll just have to claw your way through this disguise.

Jo!Jo! Wall!

Some stagger and fall, after all it's not easy
banging your heart against some mad bugger's wall.

teď zjišťuju, jak moc jsem toho neviděla, nebo si to nepamatuju. xD ale, tuhle část ještě jo. a proč kolem mně nikdo netleskal?

VTÁČKOVIA, SIROTY A BLÁZNI

2011-04-16T17:17:00.004+02:00

Asi nasadím námořnickou hučku a půjdu hrát kulečník s čerstvými vajíčky.

Ale TEN KONEC. Proč nejsou nikdy šťastné?

Jakubiska od zhlédnutí Sedím na konári a je mi dobre baštím čím dál víc.

2011-04-10T15:39:00.005+02:00

Čtu, čteš, čteme.
Píšu, píšeš, píšeme.
Resumé, charakteristiky, interpretace.
A tak pořád dokola.
Happiness will be my revenge!

PŘEJDI NA TEMNOU STRANU SÍLY

2011-04-05T21:37:00.005+02:00

Jistěže jsem neomylná! Album Wounded Rhymes je skvělé přesně jak jsem prorokovala. Lykke Li odhodila drdol japonských samurajů a roztomilé štěbetání, aby se stala okultní děvkou v černém hábitu, co se nebojí opřít i do sixties soulu.

Interní poznámka: když chcete něco napsat, nikdy nečtěte to, co o tom napsali jiní.
"Intense love, great sex, and weird dance moves" z recenze pitchforku na to sedí jak to s hrncem... a zadkem... (vždyť už je deset večer).

Stručně: sotva letos uslyšíte cokoliv lepšího. A i kdyby, stejně chci ohluchnout silou téhle desky.

Midnight in Paris

2011-04-03T14:49:00.004+02:00

Nejlepší kámoš Wese Andersona a Wesley Snipes dohromady v nové Allenovce. Co je víc?

kdo mě chce za kamaráda?

2011-03-22T22:33:00.005+01:00

Ahoj!
Konečně jsem potřeboval najít nějakou cool kapelu, kterou nikdo neposlouchá, abych se přesvědčila o své jedinečnosti.
Tohle z toho všešlo:

Něco, co vám tak leze na nervy, že to prostě musíte slyšet znova.

A prosím tě, denny, tohohle chlápka prostě nemůžeš nemít ráda! xD

jakože fakt!

jejím transcendentním substrátem je umělecká osobnost

2011-03-15T13:43:00.008+01:00

Můj mozek mě bolí, svůj zadek po šesti hodinách sezení ani necítím. I přestože jsem přišla super brzo, abych zabrala nejlepší místo v celé knihovně - jedinou polstrovanou židli, strategicky umístěnou ve třetím patře, v zadní části místnosti, u okna. A stejně nemám nic. Jen šest způsobů případné sebevraždy a poznatek, že džogingová souprava není jen synonymem pohodlného cestování zájezdovým autobusem, ale soudě podle okolních studentů i synonymum pro pohodlné studium v univerzitní knihovně, která nemá ve jménu slovo hovno zcela náhodně.

Já místo regionálně oblíbeného šusťáku raději zvolím pohodlnou teplákovinu.

Příští dva měsíce nevyjdu z domu jinak.
Mám přečíst 58 knih. Třetím týdnem mám rozečtenou jednu.
Nenávidím literární teoretiky. Opravdovou, dávící efekt vyvolávající a slzné váčky aktivující nenávistí. A co nové The Strokes?

Stehýnko nebo křidýlko?

2011-03-12T20:31:00.004+01:00

Je to tady. Pamatujete na díl Přátel, kdy Joey našel dvojče své ruky? Tenhle životně přelomový objev se udál i mně...

Našla jsem dvojče svého levého stehna.
Ty dvě hnědé pihy nad kolenem, v horizontální ose od sebe vzdálené několik centimetrů na které hledím několikrát (popravdě dost častokrát) denně během záchodových potřeb, mě okamžitě praštily do očí a následně uvedly do mírných rozpaků, že nenáleží jen mé noze, ale celá Praha je může vidět na černobílé fotografii pověšené v Rudolfinu. Díky chabé stravě se kapacita mé paměti v poslední době snížila na úroveň paměti akvarijní rybičky, tudíž jsem už bohužel zapomněla od koho fotografie pochází nebo nedejbože KOMU PATŘÍ. Tak se běžte podívat sami.

Z oné epizody jsem se taky poučila, že na identické shodnosti končetin se kariéra postavit nedá, je prostě jen fantastický vědět, že někde právě teď existuje.
Tahle je pro tebe, stehno, ať jsi kde jsi:

2011-03-05T12:14:00.008+01:00

Teda, to byla zase noc. Cejtím se jako bych měla kocovinu, kdybych teda věděla jaká pořádná kocovina je, denny. Těžký nohy, točící se hlava a v hlavě pár nejasných útržků. Navíc se mi pak k ránu zdálo něco o Vianovi a to jsem z tý jeho půjčený knížky přečetla zatím jenom stránku. Nenuťte mě ho číst! Proč zrovna on je ten "hype" spisovatel?

A denny, až, po svých úspěších na milostném a sportovním poli, dosáhneš i intelektuální dokonalosti, nikdy nezapomeň kým jsi byla (dívkou, která nerozeznala rod růže xD) a zůstaň cool a měj nadhled! xD

hele, a řekni mi, proč si ty konverzace nikdy nikam neuložím?

Odcházení... uvidíme se ještě?

2011-02-28T17:07:00.004+01:00

Z právě dočtené hry mám lehce rozpačitý dojem, ovšem jak tvrdí sám Havel, text bez herců je polovičatý a ten trailer vypadá (až na pár přehmatů typu Seidlové, která měla raději i s celým štábem Snowborďáků už navždy zůstat v Krkonoších pod lavinou.) famózně:

Že by snad proto, že mi připomíná mou na věčné časy milovanou a nikdy nepřekonatelnou Elišku?

Ne! Buržoust V.H. na šlechtice Otakára nemá, ale šanci mu dám.

Co jsem nikdy nezačala, nemůžu nikdy skončit.

2011-02-21T21:44:00.006+01:00

Je to srabáctví a zrazení všech zbývajích pubescentně kerouacovských ideálů, ale pro kontinuitu vyprávění budu férová. Navzdory tomu siláckému gestu tak pěkně vyjádřenému písní, jsem školu tak uplně neskončila. Vlastně vůbec. Jaktože? Vlastně už přesně nevím, co za to mohlo, jestli celá první řada Community, ta pověstná facka - že druhou chytneš o futro nebo to jak, jsem jednou zahlédla právě končící směnu lidí vycházejících z místní továrny a jejich prázdné výrazy v obličejích a to tiché zoufalství vznášející se vzduchem. A nebo chybějící potvrzení z knihovny u mé žádosti o ukončení studia. Buď jak buď, další tři měsíce si ještě stále budu moci říkat aspirující pseudo-bohemistka.
Žel, jediným mráčkem na nebi štěstí je okolnost, že jsem si na registraci předmětů vzpomněla až dva týdny po otevření, kdy už zbývají předměty jako "Srbština pro začátečníky". A navíc teď musím shánět ten Hermionin kouzelný časostroj, abych mohla být na všech seminářích, které se mi kryjí. Nicméně byly to dobrý čtyři dny rebélie.

...but revenge is going to be so sweet.

What is wrong with you?

2011-01-31T22:35:00.007+01:00

3 důvody proč milovat film Everything Is Illuminated/Naprosto osvětleno:

1. Alexander Perchov
2. hudba Paula Cantelona, jež má správný východoevropský šmrnc a zároveň trochu toho tíživého smutku v pozadí (a vzbuzuje ve mě mou dětskou závist k bratrovu klarinetu)
3. závěr: "I have reflected many times upon our rigid search. It has shown me that everything is illuminated in the light of the past. It is always along the side of us, on the inside, looking out. Like you say, inside out. Jonathan, in this way, I will always be along the side of your life. And you will always be along the side of mine. Our families will be with us and our familie's families. ... Jonfen, I am sending you this because we have shared something to exist for. And, of course, in case anyone comes searching."

Kdybych mohla nějaký film zhmotnit a obejmout, byl by to právě tenhle. A nebo alespoň každou lidskou a zvířecí postavu v něm. Mám sentimentální chvilku. Nebo týden.

FOLOVME

2011-01-29T16:44:00.009+01:00

Nový videoklip Lykke Li je perfektní. Ostrý jako vybroušený diamant a zároveň něžný jako ruce po použití Neutrogeny. A ten příběh! Je tu tolik možností dráždících mou představivost. Možná mi připomíná Kusturicův film Život je zázrak, kde je obdobná scéna. A samozřejmě něco, co se přímo vybízí: až se songu i vizuální stránky dostatečně nabažíš (odpovídá tak 40 až 50 replays), tak vypni u videa zvuk a posuň ho na cca 18. vteřinu a k tomu si v druhém okně pusť tuto píseň. Paralela?

Cítím, že deska Wounded Rhymes bude skvělá.

2011-01-10T17:24:00.004+01:00

Ahoj všichni!
Je mi ctí publikovat devadesátý příspěvek tohoto blogu.
Dávejte pozor, nezbední, objevila jsem dnes v bazaru svazek všech čísel Mladého světa z roku 1964!
Zapomeňte na šik magazíny, protože tohle je ta nejlepší učebnice a pramen všeho. Všechny ty velké fotky, mladá Bohdalka, blues v klubech mládeže, O připravovaném muzikálu Starci na chmelu, povídky Stanislava Wygodzkého.

"V čem se liší mladí lidé ve Varšavě od mladých lidí v Praze?" vám zodpoví první pohled. Počet buřinek na varšavských ulicích je na první pohled značně vyšší než v Praze.

Amen.

A ty taky Jungmanne!

2011-01-06T14:22:00.002+01:00

Ztratila jsem školu, co jsem ráda neměla.
Ale stejně.

Pětiminutový záchvat hysterie zmírnila koupě knihy "Jak napsat dobrý scénář" od Syda Fielda.
Hlavní je nezakrnět!

unavená vším

2011-01-04T14:11:00.005+01:00

“ To neplatí jenom o Wallym. To může klidně platit o nějaký holce – tím chci říct, že kdyby ta holka, například některá z mých spolubydlících – tak by přes prázdniny malovala u nějakýho divadelního spolku kulisy. Nebo čundrala na kole po Walesu. Nebo si najmula v New Yorku byt a psala pro nějakej časopis nebo inzertní kancelář. To platí o všech lidech. Ať kdo dělá, co dělá, všechno je tak – já nevím – ne, pochybený ne, a dokonce ani ne špatný a třeba ani ne hloupý. Ale prostě tak nicotný a nedůležitý – až by člověk brečel. A nejhorší na tom je, že jak se začneš chovat takhle bohémsky, takhle idiotsky, jsi vlastně stejně konformní jako ostatní, jenomže v jiných věcech.”
“Vím jedině to, že se nejspíš co nejdřív pomátnu. Že se mi z toho věčnýho egocentrismu, z mýho vlastního i z egocentrismu ostatních, už obrací žaludek. Že se mi obrací žaludek z každýho, kdo to chce někam dotáhnout, kdo chce udělat díru do světa nebo tak, kdo chce bejt nějak zajímavej. Je to odporný.” - Franny

“Někdy bych sebou s rozkoší plác na zem a umřel.” - Zooey

neinvenční šťastný a veselý!

2010-12-23T16:28:00.005+01:00

"To uslyšev Herodes král, zarmoutil se i všecken Jeruzalém s ním. A svolav všecky přední kněží a učitele lidu, tázal se jich, kde by se Kristus měl naroditi. Oni pak řekli jemu: V Betlémě Judově. Nebo tak jest psáno skrze proroka: A ty Betléme, země Judská, nikoli nejsi nejmenší mezi knížaty Judskými; neboť z tebe vyjde Vévoda, kterýž pásti bude lid můj Izraelský."

(Bible Kralická)Emil Nolde: Svatá nocAndy Warhol, ilustrace

Jediný den v roce, kdy jsme všichni rádi tradiční a stejní!
I Šárka Vandasová.
I němečtí expresionisté.
I američtí pop-artisté.
I sixties divadelníci.
I já.
I ty.

v knihách vázaných kůží zapsáno kouzel je na tisíc

2010-12-17T14:34:00.009+01:00

(nebo spíš tu velkou publikaci o čs. filmovém plakátu, jež mají v obchodě MG)

Žádné coffee-table books, ale knihy které jednou provždy definují vaší úžasnost!

poletíme?

2010-12-13T14:22:00.008+01:00

Tak. Minulý čtvrtek jsem oficiálně započala svou pátou životní pětiletku. A během ní už budu jíst jenom sushi, nosit černé roláky a snídat martini. Smělé plány!

Prof. Xavier G. vůbec není sexy, jak by jste od něj jako od Francouze vyžadovali, nikdy nevím jestli říká vrak nebo krab a nutí nás číst básně nahlas.

Měla bych se jít učit na svůj středeční a vůbec první zápočtový test. Ale nemám morálku ani disciplínu. Zato mám na sobě svůj nový indigový svetr a přihlášku na UK v baťohu.

P.S. Vánoční večírek naší katedry, kde bude DJem jeden z profesorů?! Mám strach.

zima a promarněný touhy

2010-12-02T19:45:00.004+01:00

zbejvaj týdny asi ne moc dlouhý, do vlasů mi zabroukej PÁ PA PÁ PÁ.

Když jsem dnes ve svých čupr nových keckách a ponožkách s norským vzorem rovnou z vlaku zapadla do půl metru sněhu (to je tak, když nastoupíte do prvního vagónu, který obvykle zastavuje daleko za leností odhrabávačů), chtělo se mi klít, ale raději jsem si to užila, protože se tak poděje už asi jen dvakrát.

Neúspěch, nezodpovědnost, lenost, flegmatičnost. Tady všude najdete ve slovníku spisovné češtiny mé jméno.

Tříhodinový videoarty a lahve vína jako přednáška.
Teigeho levičáctví.
Budhismus a vonný tyčinky.
Placatky Božkov na dívčích záchodech.
A jsem u konce s dechem.

Snad alespoň budu chybět profesorce B., která vždycky tak ráda upozorňuje na mé vyděšené obličeje a já za to slíbím, že nikdy nezapomenu, jak se říká té látkové vložce ve hřbetu knihy a to, že jedině tiráž nám o knize nikdy nelže.

Dobře, ještě mě nevyhodili, ale já to očekávám, každým týdnem, protože za výše jmenované potřebný počet kreditů nedostanete a protože, jak o mně sarkasticky podotýká přítel mé spolubydlící, jsem čirá optimistka.
Nikdy jsem neměla rozčesávat svoje vlasy. Nosí mi to smůlu po všech stránkách.
Veselou Chanuku!

Noblesse oblige

2010-11-23T21:12:00.004+01:00

Ahoj kamarádi! (denny)

pohleďte, útržky poezie všedního dne:

je mi osmnáct
mám mokrý boty
a jdu domů
před sebou vidím komíny fabriky
a mojí největší zbraní je deštník
protože kdo miluje je bezbraný
a očekává rány

xD jinak řečeno, mám chřipku a čtu nesnesitelnou lehkost bytí, abych trochu povzbudila své zkomírající intelektuálské sebevědomí.
a denny, chodí sem ještě vůbec někdo?
miluju ten tvůj obrázek z malování. vypadáš tak?

ESENCE ŠIKU

2010-10-23T14:38:00.005+02:00

Nešlo si toho nevšimnout, s módními blogy se roztrh pytel hnoje, že ten smrad nepůjde vyvětrat ještě několik let. (Kam se jen poděla tradice jízlivých poznámek o mizérii vlastního bytí?) A protože tomu nejde uniknout, každý má, více či méně tajně, svého vlastního favorita. Zde je tip na toho mého: dead fleurette (a text se dá opravdu číst!)
Odkud pochází i tato pěkná fotografie zobrazující vše čím bych chtěla být (tedy mít šik).

Money, that's what I want!

2010-10-19T20:13:00.006+02:00

Podzimní kabátek z HM, svetr a pyžamo od tamtéž, nájem, Capoteho Snídaně u Tiffanyho a Čechovovy Povídky, záclona LILL, magnetická tabule SPONTAN a vanilková svíčka TINDRA, Výrostek od Dostojevkého v Levných knihách, troje skripta, tříměsíční jízdenka na tramvaj, haldy účtů za kávu a toasty s burákovým máslem a banánem (Elvisův oblíbený!) či hermelíno-brusinkový a dalších trilión věcí, které každodenně vysávají můj účet.

Ještě, že zítra jedu domů. ("No a já nemám nic koupenýho!")
Kde na mne bude už jistě čekat menší balík. V němž bude několik metrů dlouhý výpis z platební karty a na jehož konec nechce nikdo z nás pohledět.
Měla bych přestat plnit své emoční prázdno materiálními objekty.

automatický šepot

2010-10-16T21:55:00.009+02:00

Minulý víkend jsem bohužel nemohla už v pořadí čtvrtém plivnout svou jedovatou slinu na letošní ročník Designbloku neb jsem raději dala přednost domácím karbanátkům a takovému komornímu rivajvlu první a druhé lavice u dveří (Mohla bych ještě připsat detektiva Bárnebyho ale mám svou tvář. Teda měla...).
A tak jsem chtěla napsat, jak jsem onehdá (snad můj druhý týden v Brně?) šla na Witkina. Výstavu jež je součástí (a možná i tou nejlepší částí) Decadence Now, akce, která se díky megalomanské medializaci a divnýmu vizuálu stala odkecanou ještě dřív než začala. Ale o té se napsalo všude dost. Teda pokud čtete Respekt, pokud ne, doporučuji sehnat číslo 41, kde je poutavý rozhovor s tímto nekonvečním fotografem. A trochu akademická recenze.
A tak napíšu o tom možná nejlepším z letošní sezóny, i když to vlastně patří do sezóny minulé a napsalo se o tom taky dost. Dnes jsem byla konečně dokopána k tomu navštívit letošní ročník bienále grafického designu. Vlastně nevím proč jsem tak dlouho otálela, brněnské bienále je vždycky boží. Nejméně poslední dvě.
A samozřejmě, že mou úpěnlivě zírající bulvu nejvíce chytla část zabývající se surrealismem.
Tak si pospěš, než 24. října definitivně skončí.
A kup si báječný katalog od Ricka Poynora Cosi tísnivého, surrealismus a grafický design. Jako památku do své knihovničky. (Jež si máme podle profesorky Babočkové pilně tvořit, neb odráží naši osobnost.)
A jako předkrm si před cestou dopřej dobrý dokument o Jindřichu Štyrském a ovšech okolo, zde.

Mé srdce samou chválou zjihlo. Měla bych se podívat na nějaký špatný film. Rovnováha musí být.

2010-10-02T16:53:00.003+02:00

Jsem zpět.
Přesně po šesti překlenovacích měsících plných patetického sebedojímání.
Příliš plytká pro blog některého z českých deníků/čtrnáctideníků.
Příliš neuchopitelná pro masy.
Tedy opět v hřejivém lůnu bezvýznamnosti bloggeru a stejná jako vždy.
Ahoj můj čtenáři. Ahoj seržo pepřo.

každý má rád dramatické odluky

2010-04-02T17:17:00.008+02:00

EVERYBODY'S TALKIN'

Pepku Čapku!

2010-03-24T10:37:00.005+01:00

Dámy, Páni, balím spacák, bílý album a domácí štrůdl, neb příští týdny se hodlám usadit ve Východočeské galerii a kochat se nepřebernou úžasností. Pojď taky!PÍSEŇ !

Bože, ukaž mi své koule

2010-03-22T18:14:00.002+01:00

Na čaji u Lívie a Vaška podívala jsem se na Dalího i Godarda z perspektivy psa.
Nevím co víc říct, protože poté mou pozornost upoutal chlápek v mikině Harvard, jenž si palcema zaháklýma za džínsy stahoval kalhoty tak, že byla vidět celá půlka jeho chlupaté zadnice s jedním uhrem někde v prostředku.

Musím naučit želvu psát čísla od 1 do 9. Kéž by jen tohle byla pošahaná metafora!
Po hodinách dřiny mám jen 1 a Z (s trochou fantazie tedy 2).
Chci se schoulit do klubíčka a poslouchat Jarvise. A přišlo jaro.

allons-y

2010-03-17T17:29:00.003+01:00

Dendžo! Já tě naučím francouzsky, ty mě naučíš nosit rudou rtěnku a pojedeme!

Bereš?

pravila serža

2010-03-09T21:59:00.003+01:00

Nazdar, vy děcka, která chcete býti básníky, která chcete napsat nové Pásmo a vůbec AHOJ, vy všichni trapní intelektuálové (zvláště ahoj pro toho mladého Michala), kteří se zamlženým pohledem koukáte okýnky tramvají. Tohle je určeno nám všem:

Serža

Na hlavě baret
a v ruce cigaretu
jdi!
a věř že jsi kafka

V bufetu omeletu
a k večeři sartre
věř!
ty jsi cizinec

Paříž, tvá země zaslíbená
odér tabáku
a báječné mlhoviny nočních barů
sbohem sbohem

Make your mama proud, honey!

2010-02-26T15:54:00.008+01:00

Dodatečně se omlouvám pardubické poště, že jsem ve středu díky své neschopnosti vypotřebovala skoro celý štus růžových složenek typu A. Nakonec to bylo malé vítězství pro mě i pro poštovní úřednici.
Přinejmenším zažiju pár pěkných výletů po českých metropolích. A pracovní úřad je jen dvě ulice od našeho domu!

Michal se toho nebojí a touží po opravdovém chlapském přátelství.
Já se toho už taky nebojím a bažím po vědění.Šedá teplákovka a soundtrack Rocky jsou již připraveny v úhledné kupičce pod mou motivační nástěnkou. Seržo, pozdravuj na Sázavě!

“I saved Latin. What did you ever do?"

2010-02-23T22:33:00.003+01:00

Wesi, chtěla bych žít v tvém podivuhodně kouzelném světě absurdna.
Celý den bychom poslouchali Rolling Stones a psali knihy, které nikdo nečte.

ENFANT TERRIBLE AUS BERLIN

2010-02-22T14:12:00.005+01:00

Rudolfinum je jedno z mých nejoblíbenějších míst na polokouli. Nejenom díky vrzavému zvuku schodů, ale i proto, že právě tady už mé bulvy spatřily tolik pěkných věcí jako Loua pijícího kolu, obří popelník a možná stovku barevných hlav vyrobených ze sádry položených na zemi v jedné prázdné místnosti. Což pravda, bylo trochu znepokojující.
Byl tu únor, prošvihnutí prosincového Káji Saudka mě tak trochu pořád štvalo a bláhovou myšlenku jít studovat dějiny umění jsem už dávno zavrhla. Tu jsem zatoužila po něčem kulturním. Na flanelové košile jsem neměla náladu (tedy zavrhla jsem DOX, který mě ani po sledování němého Hitchcocka nezačal bavit) a font na plakátu k výstavě Herberta Tobiase mi připomínal prvorepublikovou cukrárnu (tedy zvítězilo Rudolfinum, kde mě až na Josefa Bolfa a jemu podobné, kam jsem vlastně zabloudila omylem, nezklamalo nikdy nic).

Ale časy se mění. Už jen Tobiasův jímavý život naplňující všechny klišé existenciální bohémy (Paříž, válka, homosexualita, chvíle na vrcholu, pád na dno, špína Západního Berlína, smrt na aids v zapomenutí) by byl hutnou látkou pro stejně jímavý a šokující životopisný film. A po celkem obvyklých kolejích, co odbočily ze směru konzervativního středního proudu, jede i jeho tovrba. Tedy pěkní mladíci v pařížských kavárnách, staré módedámy v pařížských ulicích, pěkní mladíci v zavšivených ruských zákopech, děti hrající si v ruinách poválečného Berlína, pěkní mladíci v ruinách poválečného Berlína, zoufalí lidé sledující stavění berlínské zdi, newyorská gay parade, pěkní mladíci bez kalhot a autoportrét v ženském oblečení. Možná už jsem toho viděla moc. Když vidíte desítky následovníků a až po nich průkopníka žánru, revoluce ani prozření se nekoná. A iritovala mě žena v šedém svetříku, která u každé fotky meditovala snad deset minut. Tedy největším zážitkem bylo blbnutí s dvouletým děckem jiných návštěvníků. Ani tu dvacku za placku jsem neobětovala. Možná jsem toho vážně viděla moc. A možná jsem jen moc povrchní se zálibou v líbivých věcech, protože prolistování i-D v zahraničním tisku je větší zábava. Ale pokud to ty dokážeš prožít až na dřeň (viz šedý svetr), jako výpověď o jedné době a osudu je to dobrý.

soundtrack:
I am the son and the heir of a shyness that is criminally vulgar
I am the son and heir of nothing in particular

2010-02-14T12:28:00.001+01:00

žežún

2010-01-31T15:43:00.002+01:00

-Nicota. Nebytí. Černá prázdnota....

-Co to říkáš?

-Jen plánuju svou budoucnost.

To je tím, že dnešní mládež nemá žádný ideály. Ona teď facka v pravej čas může bejt blahodárná.

Pokuď nechcete upadnout do černočerné sžírající deprese, raději se tomuto blogu vyhýbejte. Asi tak dalších pět měsíců.

2010-01-28T19:36:00.005+01:00

Revoltující mládeži dnes píchlo u srdce...

Jerome David Salinger
1919 - 2010

Možná to je váš Kancl!

2010-01-03T02:20:00.005+01:00

Milí přátelé, protože se žebříčky těší oblibě, rozhodla se i serža, že vám nabídne to nej z nej seriálu Kancl, kterému zkušení diváci, věrní fandové a Britové, kteří ho před lety natočili, také říkají THE OFFICE!

1. Davide, startuj motor!

2. Tohle video je možná tím nejlepším a nejzábavnějším, co vám Kancl může nabídnout, pokud oddaně vyznáváte VTIPNÉ sitkomy s jasně danou částí pro smích a částí pro zamáčknutí slzy.

A jestliže po vaší tváři nepřelétl ani náznak úsměvu, vy bezcitní tvrďáci, nevadí! Kancl- stejně jako ženy- zraje jako víno a největší uspokojení přináší až po čtvrtém opakování pořád stejně geniálních dialogů, monologů, pohledů do kamery, úšklebků, trapnosti a moudrostí, na které nemá ani Dračí mesiáš Dan Landa a jeho teze o domečku a semaforu (dendžo, doufám, že máš svůj obsidián!).

3. Cabernet sauvignon

Takže, jak praví neporazitelný rocker Dave Brent: DIE OLD! (platí zejména pro dendžu!)

2009-12-31T14:06:00.001+01:00

Dnes večer nasaďte škrabošky, oblečte třpytivé svršky, vyleštěte lakýrky a se starým rokem za zády a novým před vámi, vášnivě vtančete do další dekády!

žtém!

2009-12-30T18:30:00.016+01:00

Znáte to konec roku, člověk začne rekapitulovat poslední měsíce... I já jsem usedla ve svém zánovním obleku k hořícímu krbu se sklenkou brandy v jedné ruce a dobrým kubánským doutníkem v druhé. V levém oku se zrcadlí nostalgická vzpomínka zatímco v pravém už jiskří vzrušující příslib budoucnosti. Mé rty jsou zkroucené do tajnosnubného úsměvu starého pardála a svým hruborzným barytónem zpívám song "Last time I saw Paris".... jo tyhle večery. Tak dobře, možná jste poznali, že popisuji videoklip Deana Martina, ovšem neházejme ještě flintu do rákosí! Jak tvrdí můj Watson, měla bych přestat s návštěvami opiových doupat neb jsem dočista zapomněla podat stručné komuniké o svém epochálním a v pořadí již druhém (seržo, budu vždy o míly napřed! xD) výletu do Paříže, který se uskutečnil o podzimních prázdninách. Co nás zhrzené a světem nepochopené umělce tam stále tak táhne?

"Kavárny, kde se setkáváme, abychom zde pili osvěžující nápoje, tyto rozředěné alkoholy" a četli básně Andrého Bretona?Křupavé bagety dostupné pro všechny?Všechny ty svatyně umění?
Spousta parčíků, kde můžete pít víno za sedm euro a jíst růžové makronky za tři euro z Carrefouru, číst Nylon a cítit se jako ve filmech Sofie Coppoly?Fakt, že v tomhle městě si může každý, alespoň na chvíly nasadit růžové brýle a zalovit prstama ve skvělých svetrech Marc by Marc Jacobs, ale po zahlídnutí cenovky se spokojit se svetrem z HM, kde však u pokladen nestojí podivní studenti a třicátníci komunikující výhradně mezi sebou, ale rozjaření čtyřicátníci, kteří i přes neskutečný návaly si najdou chvíly zašprýmovat se zákazníkem?Všeobecná kultura prostředí?
Montmartre, kde můžete stejně jako já poprvé potkat černošského transvestitu a během lámané konverzace v angličtině ještě kolem projde hejno jeptišek?
Magie Sacre Coeur díky níž se opijete i dvouma Heinekenama a s podivným folkovým duem si zazpíváte Losing My Religion?
Film Moulin Rouge?
Všudypřítomný francouzský kýč (vyslovuj šik)?

Kdo ví!

You cut me off mid-funk!

2009-12-27T21:00:00.006+01:00

Zrovna já, takový přítel vánoc, musím onemocnět chřipkou přímo na štědrý den. Když jsem si ráno místo zdobení stromku třikrát prohlédla obsah svého žaludku a díky horečce se zřejmě musela zmenšit moje lebka nebo mozek otekl, tak že se tlak na mé oční bulvy neúměrně zvýšil a jemná vláha zarudlých očí se změnila v nezastavitelný a nijak nekontrolovatelný takřka hysterický proud pláče, má mysl křičela "Ježíšku zab mě, nebo mi alespoň sešli ibalgin." protože jako obvykle se kromě prošlých diazepamových čípků doma nic ozdravného nenašlo. V tu chvíli jsem usoudila že by bylo lepší jít osudu naproti a zajít na pohotovost. Protože jakkoliv může mít maloměsto spoustu nevýhod, například žádnou nonstop lékarnu, jedno se mu upřít nedá a to, že všechno od vašeho domova je jen pár kroků, takže s trochou fantazie může na místní pohotovost dojít i člověk s železnou trubkou v zadku. Zbytek dne jsem pak strávila na pokraji klinické smrti, ale už s vědomím že mám chřipku a plnou igelitkou drogových pomůcek, což bylo mnohem mnohem uklidňující. Ale už nechme těch planých řečí a pojďme se trumfovat dárky! (a ne, trumfovaní dárky neznámená, že už dva týdny dopředu musíte od spolužačky v lavici poslouchat jak dostane notebook, mobil a spustu dalších věcí, který jí zajistí šťastný materiální život až do smrti.... ahoj Katko!) Já sama jsem si pod stromeček nadělila červený diář Moleskine, což mě mělo establovat mezi vyšší třídu (ještě výš než pera Parker, cha!), ale dohromady s ostatními dary od všeho příbuzenstava jako flanelové pyžamo, nesčetně párů teplých fuseklí, dvd 40 let panic a zubní pasta Elmex proti kazivosti krčků, to vyvolává dojem, že za mými dveřmi čeká parta vlků až uslyší píseň All By Myself.
Ovšem zlatá mochomůrka materiálního reje byla kompletní řada Freaks and Geeks na dvd! Tuhle show jsme sledovali s kamarádkou v pátý třídě a vzrušeně si představovali střední školu. Ha kdo by tenkrát tušil, že nakonec i já zkončím jako ten špatný banán, co při rozdělování družstev o tělocviku zůstává jako poslední..... no, vlastně všichni. A díky amazonu si běhěm louhování vnitřností v čaji s citrónem můžu zopáknout všech osmnáct epizod!

Daniel Desario a jeho hlas maniakálního psychopata tvoří 30% úspěchu.
Chci vidět ten televizní film, kde James Franco hraje Jamese Deana. V tu chvíli by má vajíčka asi explodovala.

Bille Haverchucku! Kdyby jsme spolu chodili do školy, určitě bychom byli nejlepší přátelé, sledovali spolu Dallas a tancovali funk!

Pro tohle nechci nikdy zestárnout.

2009-12-24T06:27:00.000+01:00

Při vánočních dílech SNL umírám.

Bezva nábožensky neutrální svátky přejí já a Donald všem návštěvníkům blogu!
Tedy príma Vánoce seržantko pepřová, Báro, Aneto, mad worker a insanity!

VÁNOČNÍ HITŠARÁDA

2009-12-20T13:17:00.008+01:00

Po tak velkém úspěchu (chacha) dušičkového výběru nejlepších desek je tu další speciál! Tentokrát trochu scénické hudby pro tu pravou vánoční atmosféru.

THE NIGHTMARE BEFORE CHRISTMAS

Zpívejte si u zdobení stromku "kidnap the Sandy Claws, tie him in a bag, throw him in the ocean, then see if he is sad", aby jste na konci dne mohli zvolat Eureka! I've got it!
dárek!

HOME ALONE

".... a ta sůl udělá z lidí mumie!" - "Hh MUMIE?!"
Dobře, váš dům možná nebudou chtít vyloupit mokrý banditi, ale všichni víme, že i hledání dárku je adrenalinová akce, která potřebuje dobrý plán, protože jak už razili Chandler s Rossem, co když vy máte jenom jeden dárek, zatímco ten druhý má pro vás jeden velký a potom spoustu maličkých okolo? Naštěstí benzinka kousek za domem má otevřeno 24 hodin denně! A bez úvodní melodie od soundtrackového mága Johna Williamse by prostě nebyly ty pravý Vánoce!dárek!

REN & STIMPY'S CROCK O' CHRISTMAS

Až se dostanete do fáze, kdy máte tělo samou modřinu z vánočních nákupů, linecký vám leze krkem a polejváte schody před domem vodou, aby jste pak obalení ve všech dekách a peřinách, co jste doma našli, seděli za oknem a škodolibě se smáli té na chodníku válející se hromadě příbuzných, snažících se dostat zpátky na obě nohy, pusťte si vánoční album Rena a Stimpyho! Při I Hate Christmas si budete souhlasně notovat, ale už u What is Christmas budete řvát dojetím, že večer všechny překvapíte na vánočním večírku, kde si vystřihnete duet Decorate Yourself. Nezapomeňte přitom na lascivní polohu vleže na piánu! A ano, dojde i na kytarové sólo. Tohle je bezmála geniální záležitost.dárek!

A CHARLIE BROWN CHRISTMAS

Nakonec jazzově laděné album od Vince Guaraldiho pro výborný stejnojmenný animáč, které se bude skvěle vyjímat na pozadí vaší štědrovečerní večere s celou rodinou. A koho Christmas Time Is Here nechytne za srdce je ale opravdový necita.dárek!

Put on your yarmulka, it's time for Hanukkah!

2009-12-12T11:07:00.006+01:00

Jak už možná víte naše hudební revue je otevřená vůči všem kulturám či úchylkám a proto pod tíhou stresu jež ve vás vyvolává ten obtloustlý červený bonvián, pojďme se na týden zastavit a oslavit jednu z chudších obdob Vánoc - Chanuku! Neboli Svátek světel jež podle letošního kalendáře začal včera večer po setmění.

Ať už vám to tak trochu koluje v krvi, což může být vykoupeno nosem se kterým sklenice určitého průměru nikdy nedopijete do dna, aniž nezvrátíte hlavu o devadesát stupňů a v krutých zimách mu díky abnormální vzdálenosti od zbytku těla hrozí nebezpečí omrzlin (o obočí jež bez denní údržby dorůsta takřka brežněvovských rozměrů ani nemluvě) a nebo jste fanda, jemuž knihovna praská pod návalem židovských autorů, pojďme každý večer zapálit jednu svíčku, nacpat se bramborákama a vzpomenout na všechny ty dobrý lidi jako je Woody Allen, Ben Stiller, Andy Samberg, Judd Apatow, Seth Rogen, Robert Downey Jr, Jake Gyllenhaal, Jason Segel, Joseph Gordon-Levitt, Paul Rudd, Seth Meyers, Dustin Hoffman, Mel Brooks, Kafka, Einstein, Freud nebo Natalie Portman, SJP a Barbra Streisend!

P.S. A pro ještě větší alternativu: 26. prosince začíná afro-americký svátek Kwanzaa! xD

Vše nej!

2009-12-09T17:22:00.004+01:00

Milá dendžo,
ten rok od tvých posledních narozenin uplynul jako voda a od té doby se zase tak moc nezměnilo. Nezačala jsi nosit lodičky a naondulované vlasy, Kukačka je stále na svobodě, v nočních hodinách se setkáváme, abychom probraly klesající hodnotu Nobelových cen, pošuky ve větrovkách z našich škol, vysmály se děckám ze zadních lavic a popovídali si o knihách, který četla jen jedna z nás.
Díky!

Před rokem jsem slíbila, že do tvých dalších narozenin zhlédnu Disko příběh a já to vážně dokázala a přitom jsem tě ještě dostihla v Paříži. O deset měsíců později, ale nevadí.

Tvoje jubileum nejspíš působí příznivě i na moji karmu, protože jsem dneska cestou na svařák prošla kolem telefonujícího chlápka z béčkového primáckého pořadu Ano, šéfe (zradila jsem naši jedinou hvězdu, dendžo?)a dokonce jsem ho i pozdravila, přestože ho každá buňka mého těla ho nesnáší. Ale co ty víš, třeba konvertuje na novu a pak budeme mít konexe, které nám třeba jednou umožní exkurzi (nebo rovnou roli!) na natáčení.... Ulice! Hádáš správně! xD

Tak to je moje investice do naší budoucnosti a navíc ti ještě přeju, abys udělala ma****tu, šla na 3 sezóny v pekle, neztrácela víru ve svoji hodnotu a nepoměřovala se s ostatními podle propisek parker!

Óda na Ulici? xD

Zdraví serža!

Dušičková hitšaráda!

2009-10-30T16:36:00.017+01:00

DEAD MAN'S BONES
To byly časy, kdy pro nás děcka ze vchodů 1456 a 1457 byla májka s chlebem na hřbitovní zdi běžnou součástí dne. Bylo nám deset a něco, měli jsme přehled o všech úmrtích ve městě a hřbitov nám připadal jako to nejlepší místo na světe. Jednoho dne však rozkopali parkoviště, kde si kamioňáci dávali dostaveníčko s lehkými ženami, pokáceli břízy na palouku, kde jsem se poprvé učila jezdit na kole a postavili tam odporný bytovky se všema těma hřištěma splňujícíma bezpečnostní předpisy a navždy tak zničili génius loci naší čtvrti a já z okna místo na veže kostela zírám na blikající plazmové televize a zelený okapy. A vůbec. Ryan Gosling je větší kanec než Karen O. (video)

THE CHRONICLES OF LIFE AND DEATH

Joel zpívá o tom, že svět je černý, ale my musíme přesto věřit, protože dneska může být nejlepší den našeho života, ten nejhorší a nebo den, kdy umřeme. Život je prostě jedno klišé za druhým! (video)

THE BLACK PARADE
Nikdy-jsem-nebyla-natolik-emo-takže-dneska-můžu-klidně-spát-a-poslední-den-v-říjnu-vytáhnout-své-originální-cd-chemikálů-ze-své-plastové-poličky-ikea-aniž-bych-musela-strkat-froté-ručníky-do-škvíry-pode-dveřma. A navíc některý songy jsou vážně docela dobrý! (video)

ČERNÁ ORCHIDEJ
Veselá heterajda z kvéčka, neúnavná stíratelka gendrových rozdílů a idol naší seržantky pepřové Ester Kočičková zareagovala po svém na květinový boom a spolu s kamarádem Lubošem Nohavicou nahrála tuto desku. Jako dělané na komorní večer ve dvou! (song)

ARE YOU READY FOR FREDDY

Ten obal k singlu od Fat Boys prostě říká vše! (video)

Věnováno dědovi Mirkovi, který skonal na infarkt, strýci Petrovi jemuž byl osudný zápal plic a bratranci Pavlovi na jehož neustálé driblování míčem a "bůra" za krk ještě stále vzpomínáme. A též sousedovi Hamplovi a babě Vlasákové z naší ulice, kteří se na onen svět odebrali letos. Pamatujte život je křehký!

denčin manifest

2009-10-21T19:41:00.001+02:00

Synchronizovaný tanec je peklo.

Pokuď nejsou sedmdesátý léta a v tělocvičně vás neobšťastňuje potní sprška od chlupáče v šortkách.A to neobšťastňuje.

Jak říkali čeští modernisté: Buď svým a buď to ty!

designu neunikneš

2009-10-11T13:44:00.007+02:00

Poprvé, ale i podruhé jsem se zařekla, že už tam nepůjdu. A potřetí se zase nechám ukecat. Ale vidina toho, že nebudu muset nic platit mě už zlákala na obskurnější akce jako přehlídka výběrových hnojiv, kde podle zahrádkářského týdeníku slibovali i občerstvení zdarma. Ovšem na designbloku bylo jako obvykle velké prd. Vždycky mě na něm ale baví zjištění, že ve snaze o originalitu jsme všichni trapně průměrní. Tak zase za rok ahoj!

A na závěr ještě jeden trochu mastňácký vtip, jež jsem dostala jako bonus k dvoum zakoupeným lilkům na holešovické tržnici: Rom (držme to alespoň trochu na hranici politické korektnosti) uloví zlatou rybku a ta se ho zeptá na tři přání a on odpoví, "Chtěl bych být bílý, pro ženy nepostradatelný a v balíku." a rybka na to "Čury mury nožka, ať je z tebe vložka!"

hořkosladká symfonie

2009-09-27T10:24:00.011+02:00

Ideální deska, když léto odchází, schody, zídky a všechno na čem se dá sedět už studí (všichni přeci známe ty děsivé historky o močových cestách), pod nohama šustí listí, rána se halí do mlžných oparů a z každého se tak trochu stává poét. Zvlášť když všechno má tak nějak příchuť, že už je to naposled. A protože z Big Bad Mean Mother Fucker smrdí Elvis!
klip k Lust For Life

PLUS!
The Zombies - Odessey & Oracle
The Raveonettes - Lust Lust Lust

Tenhle podzim profrčí na vlně snové psychedélie!

SEXODROME

2009-09-21T21:28:00.006+02:00

Nazdar všichni přátelé tohoto blogu (ahoj dendžo, ahoj seržo!)! Vsadím se, že netrpělivě čekáte, co že to dneska bude za písničku od Led Zeppelin a o jakých společenských propadech a životních jistotách budu mluvit!

Ale dneska jinak!
Téměř po deseti měsících jsem dostila dendžu a spatřila božskou Paříž, spatřila elegantní Eiffelovku, spatřila mladé intelektuály v Lucemburských zahradách, spatřila špínu města pod Montmartrem a ve čtvrti Saint-Denis (Saint Denny´s, dendžo?), koupila si černý baret a pokecala s prodavači pohledů.

Po dendžiných stopách!

A co víc, cestou zpátky jsem spatřila i skoro celý DISKOPŘÍBĚH!
Takže jsem svůj slib, který jsem dendže dala k jejím minulým narozeninám, splnila.

Protože vím, že tenhle blog navštěvují zejména pubošové a zamrzlí postpubošové, zde je to nejlepší, co jim Paříž může nabídout:

A zkus to, dendžo, až tam zase budeš! xD Tímto ti předávám štafetu!
Au revoir!

mystérium za hranicí lidského poznání

2009-09-04T17:33:00.003+02:00

Už mi lásko není patnáct let, neboli začal poslední ročník všemi podivíny nenáviděné střední školy. Instituce, jež mě i přes mé celkově pravidelné navštěvování nenaučila o moc víc než občasné sledování AZ kvízu.

Chce se mi skákat radostí a zároveň si zalízt do koutku a ohlodat si ruku strachem z maturity.

A umím podpořit "tvůrčí kvas"? Nebo to umí Markéta ze čtvrťáku? Alespoň se o tom nezmínila, když jsme po sobě ve školce házeli pudingem.

Mirku Dušíne, pomoz mi!

It's the end of the world as we know it (and I FEEL FINE)

Strom kýve pahýly

2009-08-16T18:17:00.009+02:00

Když už se i Václav Moravec vrátil po letní pauze na televizní obrazovky, aby vám svým jemným humorem zpříjemňoval nedělní odpočinek, je načase aby se i vaše oblíbené čtení na dobrou noc vrátilo zpět na blogovou scénu, protože počet blogů sarkastických neurotiček píšících o sexy kusech roste nezadržitelným tempem, zatímco moje, naše zábavná revue, která letos v srpnu slaví už dvouleté výročí (nepočítaje ty roky předtím!) jen a jen chřadne, takže není možno se nadále válet ve stínech statných listnáčů, popíjet vyčpělý sekty a číst dialogy z Havlových her. Ano ze špíny velkoměsta (chacha) jsem vyrazila do čistých krás venkova, kde se místo odpadků u cesty válejí kousky třešňových bublanin a kde se můžete věnovat všem rekreačním činnostem jako je sběr hub s říkankou "Pojď hříbečku do pytlíčku,..." kterou nás naučila Halča Pawlovská, i když houby nikdo nejí, ale ochotný soused pan Voženílek je rád vymění za borůvkové zavařeniny z roku 88 (to je šmák!) a který má na zahradě ochočeného kamzíka Ivana, což vám příjde logičtější pokuď víte, že kdysi pracoval v zoo a zvídavé dotazy zodpoví demižónem s domácím vínem. Nemluvě o jakýchsi drum'n'basových zábavách ve vybydleném domě a dřevěném altánu místo železniční zastávky, kde se od kouřícího hloučku ženštin v dederonových zástěrách dozvíte cokoliv od obligátních drbů na sousedy až po burzovní zprávy. A ta přírodní scenérie hladí po duši! Oficiální hymna léta: Strom kýve pahýly

Chtěla bych být buržoazním intelektuálem. Už jen proto, že miluju slovo buržoazní.
A abych nezapomněla, Tomáš Hanák je sexy kus. Alespoň podle ankety časopisu Spy z roku 1999. Dobrou!

Báječní a bohatí

2009-08-01T21:10:00.007+02:00

Nazdar, dobří přátelé zpěvu a tance!
Asi tak po roce Vás zdraví báječná a bohatá seržantka pepřová ze svého letního sídla v Čendovských toulkách. Prázdniny se nám chýlí ke konci, jak mě každou chvílí nějaká dobrá duše upomíná, ale já si z toho nic nedělám, protože já jsem stále ještě o krok napřed: nemám hypotéku ani závazky, jsem mladá a nespoutaná, vedu svůj vlastní mládežnický klub. Co bych chtěla víc! A pro vás ostatní frustrované puboše, kteří s hrůzou v oku sledují, jak se kalendář na zdi tenčí, jak odlétávají listy s obřími číslovkami, jak tikají hodiny, jak se stromy zbavují listů, nebojte se a sestavte si ten osvědčený žebříček jistot a hodnot! Dobře, na hodnoty kašleme, pojďme na jistoty:

Ano, to je moje jistota, to je můj úděl-Led Zeppelin a společenské propady. Všichni máme něco, tak se zúčastněte naší diskuse bez hranic, lidé.

Z uplynulého měsíce také plyne jedno ponaučení: Nikdy se nesvěřuj dendže! Ne, dobrý, dendžo, navždy kamarádi, že. Takže pokuď se jí svěříš, pamatuj na to, že budeš nucen napsat řádek nebo dva o původu jidiš. Vlastně by to nebylo tak nutné, protože dendža stejně právě teď hltavě čte povinnou školní četbu, ale pro všechny budoucí jidišomany, judaisty a hebraisty:
Jidiš je nadnářeční jazykový útvar, který vznikal v 10.-13. století ze staré němčiny, z níž převzal i většinu slov.
Naše odhady nelhaly, že jo, dendžo!

Tak zatím nazdar, přátelé!
A všichni vousatí mužové z country klubu seržantky pepřové, nechť zapomenou. S country končím!

AHOJ.
P.S.: A zdravím ŽOK!

MODERN ART MAKES ME WANT TO ROCK OUT!

2009-07-02T12:57:00.006+02:00

Tu chladnou a deštivou sobotu na začátku června, kdy ženy z ulice vyrazily na pochod proti rakovině a všechny vyhajpovaný děcka na planet festival, já vyrazila za kultůrou. Přesněji na PRAGUE BIENNALE. Ale i ten den se tam objevilo pár jedinců v šedivých mikinách a barevných džínách s průhlednýma obroučkama, kteří nejeli na tábor, vůči kterým jsem svou světáckost vyjadřovala černým svetrem, černýma punčocháčema a falešnou pihou na pravé tváři xD Samozřejmě nesmím zapomenout na tuhé intelektuální jádro s alespoň jedním manšestrovým kusem oblečení na sobě. Že těm se nikdy nepřiblížím, jsem zjistila, když jsem se (poněkuď hlasitěji, jak už to u mě bývá) zeptala, proč tý ženský z pochvy kouká list. Ale uzavřme toto módní okénko a vrhněme se na tu uměleckou podtstatu. Celá výstava se koná v Karlínské hale obalené do reklamy na mattoni, kde, jak už to poslední dobou bývá, je moderní umění postaveno do kontrastu se syrovou industriální atmoškou. Co říct dál? Ještě na začátku jsme u každého díla vedli takové ty pseudointelektuální žvásty, aby jsme se po hodině, ztraceni někde mezi částí prague biennale photo, chytali vzájemně za nosy, kdo má studenější, pomlouvali kdeco a rozebírali poslední díl sexu ve městě, nevědě, že nás ještě čekají japonské výšivky! Myslím, že celé bienále by mohlo lehce vystihnout jedno z mých životních mouder a to jest, že moderní umění ve velkém množsví se stavá konzumním zbožím. Andy řekl ámen.

A proto raději zajdi na DAMIEN HIRST: LIFE, DEATH AND LOVE do Rudolfína. Damien Hirst, jeden z nejprogresivnějších umělců z nové vlny 90. let, vtipálek, kontroverza a kámoš Alexe Jamese z Blur, kterej vytvoří obraz z dvoucentimetrů tlustý vrstvy mrtvejch much. Dál třeba obří popelník plnej vajglů, vypadaný vlasy, penisy, vagíny a motýli. Spektakulární!Art Brut - Modern Art

čtvrteční ráno!

2009-06-22T20:42:00.004+02:00

BELMONDO, GODARD A KLASIKA NOVÝ VLNY
DOPRDELE JO!
někdy vám ke štěstí stačí málo, třeba že jste letos zase prolezli, že jste konečně našli svý favoritní vánoční ponožky a že ve čtvrtek vychází v trafice váš nejoblíbenější film, jo

PONDĚLNÍ RÁNO

2009-06-15T06:03:00.007+02:00

Vzpomeňme na tu dobu dvě dekády zpátky, kdy lidi tolerovali velký nosy, Tom Cruise byl ještě in a muži se nabáli vyjádřit své opravdové city v pop baladě s šik saxíky a mužskými sbory v pozadí.

Soundtrack Pretty In Pink chytne všechny, i když osmdesátkám zrovna neholdují, protože If You Leave je prostě pecka! (ehm, ehm)

What's new pussycat?

2009-06-08T17:13:00.003+02:00

Když za mě napíšete seminárku na téma sociopatologický jev, budu na vás zase hodná. Chacha, co naplat, když se Deny opět zapsala na spoustu bláznivých seminářů, které ji ani za mák nezajímají. Škola mě nedokáže vědomostně dostatečně uspokojit.
Zlá d. alespoň doporučuje hudební vložku:
Možná to byl mentál, ale rozhodně geniální. Alespoň v jistých směrech.
LATE NIGHT

Tyhle dni. She's not afraid to die.

2009-05-09T16:28:00.012+02:00

Navzdory tak rozjuchanému názvu oslavující radost a mládí, jsem tyle dni poněkuď deprimovaná. Znáte to, když se vám něco nedaří a vy se ještě musíte zabývat něčím, co vás naprosto nezajímá, ale musíte protože to tak někdo řekl. A pak ve dvě ráno s poloprázdnou lahví vodky už hodinu sjíždíte Temptation (kterou vlastně za jednu hodinu přehrajete jen osmkrát) a ráno se vzbudíte s oparem jak pětikoruna. Což není moc dobrý.
Možná je to jen existenční krize. Už nikdy nepůjdu na žádnou Warholovu výstavu, nepřečtu nic od žádnýho Rusa ani beatníka, nebudu koukat na filmy Jima Jarmusche (Podivnější než ráj nyní v Levných knihách jen za 69kč!) a nebudu si nikdy dělat vlastní potisky na trička se svojí oblíbenou kapelou. To poslední jsem nikdy nedělala, takže je nejjednodušší se toho vzdát. Nemám ráda lidi, co mají do puntíku stejný názory jako já. To jsme se před pár lety všichni koukli na ten samej film? A taky nesnáším, když někdo používá slovo dekadentní při každý příležitosti a myslí si, že se takovým opravdu stane. A nemám ráda mokrý ponožky v mokrejch keckách. Tohle sem sice moc nepatří, ale přišlo mi vhodný se o tom v tomhle článku plným nenávisti zmínit. Na závěr snad jen slova klasika: Budeme tančit, chlastat a píchat, z nudy a nebo jen z nedostatku kreativity.

A uplně na závěr dva všeříkající songy, které bych ráda věnovala osamnělému Kamilovi, citlivému Františkovi a tomu druhýmu, jehož jméno vždycky zapomenu, ale je to opravdový kamarád s velkým k. A panu Čtvrtkovi v zeleném kostkovaném obleku. A vám všem, kteří si to tu čtete, i veselé housce!

NICO - THESE DAYS
THE VELVET UNDERGROUND - STEPHANIE SAYS

Hrdelní smích je zpět, chachá.

2009-04-18T17:28:00.010+02:00

A opět s větrem ve vlasech jabloňovou hájí! Protože já, Carry Bradshawová i Martin Bursík víme, které ovoce je nejlepší.
Tak čekej zase spoustu trapáren, jako například, když jsme onehdá museli dělat interview a nefungoval nám diktafon a já málem zbořila divadelní kulisu, no však to znáte.

Tak nezapomeň že tohle je jedno z mála míst, kde se můžeš odvázat a tancem vzlétnout až k nebeským výšinám!

kde ocení dobrou estrádní šou

a kde kašlou na všechny konvence, škatulky a předsudky!

Denčino životní moudro, číno.

2009-03-10T18:55:00.006+01:00

Moje domací profi-sound sestava (čili sedm let starý diskmen sony podložený oxfordským výkladovým slovníkem a Světem podle Garpa připojený k reprákům značky pro sound pamatujícím ještě hitovku V mládí jsem se učil hrobařem) byla už moc zatuchlá skřípějící perverzností jménem Velvet Underground (přes ty svátky to na mě vždycky nějak příjde) až se v lednu konečně objevil onen paprsek radosti. Ale nepředbíhejme. Abych byla upřímná po prvním poslechu se na mysl drala slova nic moc, ale co si budem povídat to u druhé řadovky WAS taky. Stačilo několik protáček a už se mi prosákla všemi póry těla a zanechala nevratnou stopu na mém genetickém řetězci.
Atributy vynikající desky:

nejméně na polovinu songů máte vlastní choreografii, kterou praktikujete jako ranní rozcvičku
do školy vyrážíte klidně i o půl hodiny později
na druhou polovinu písní byste dokázali natočit videoklipy
sousedi v okolí vašeho bytu jí nenávidí
začínáte s oblíbenými fláky, potom jí projedete od začátku do konce, načež opět zopakujete nejoblíběnější fláky, pak projedete i zbylé songy a necháte jí dojet do konce. podle potřeby opakujete několikrát denně
při psaní slohových prací v anglickém jazyce nevědomky používáte úryvky textů
váš přítel a spolubydlící jí buď upřímně nenávidí nebo milují
sjíždíte jí už přes měsíc a pořád vás baví
po pár letech vám při poslechu vlhnou oči u vzpomínek na všechny lumpárny co jste spolu prožili

Tak zvěčte trojnásobně objem svých vlasů, čtyřnásobně objem řas, oblečte své oblíbené tričko s Davidem Bowiem a lesklé fialové sáčko, vybavte se balíčkem hubba bubba s příchutí jahoda a vyražte do nejbližšího klubu s problikávajícím neónovým nápisem nad vchodem, kde se ve vzduchu mísí odér kokosovo-papájových voňavek s cigaretovým kouřem a kde narazíte na všechny ty chlapce v úzkých kalhotách s retro botkama, fandy perestrojky a maníky cobyjako vypadli z filmu Boogie Nights. A zatímco opruzové, co si teprv nedávno vyměnili své staré placky FF za AnimalCollectiveLateOfThePierapodobné, budou v rohu přes své iphony smolit na své blogy posměšné recenze, vy s ostatníma propaříte celou noc se slzou štěstí v oku a blaženým úsměvem na rtech, protože Tonight hrají Franz Ferdinand.

Šmankote babičko čaruj!

2009-03-08T17:21:00.008+01:00

Vypadá to, že vás pěkně tahám za nudli, ovšem vysvětlení je tu vmžiku!
Bratr na týden odjel, proto jsem se rozhodla pro menší přátelskou výpůjčku notebooku od nic netušícího majitele avšak od pokrevního příbuzného, což by nemuselo být nutně klasifikováno jako krádež. Později na vlakovém nástupišti, pod rouškou tmy , v kulichu z lyžáku 2003, jinak celá v černém, kdy do dáli svítil pouze pruh mé bílé podrážky z nových kecek značky converse, jsem pod svetrem svírala věc dvakrát tak cennou než můj roční příjem, připravená chránit ji vlastním tělem před skupinkou vietnamců napravo a dvouma podivnýma ženštinama opodál, jsem čekala na vlak. Chvíli jsem si krátila upíjením stoprocentního pomerančového džusu z bratrovy lednice, s Ulysses v uších, pravá noha poklepávající do rytmu, o pár vteřin později jemný pohyb boků a když jsem chtěla o oktávu vyšším hlasem zapět "I found a new way, bejby!" najednou mi někdo poklepal na rameno. Bylo to drámo až mi úlekem vypadl džus z ruky. Konec už je trochu banální, nějaká stará paní se mě ptala zda nevím jestli vlak staví i v její stanici. Poslední dobou bývám trochu paranoidní. Jako má onehdá příhoda ve Výklekách. Výkleky jsou vůbec díra, nepotkáte tam ani nohu a za každým plotem mají obřího vlčáka, kterej na vás štěká kvůli nakyslému zápachu zvratek linoucího se z vaší tašky. Ale to už jsem zase odbočila uplně jinam. Ráno jsem na youtube narazila na video kterak Scienti navštívili Prahu aniž by tu hráli a řekla jsem si, že o to vás čtenáře přeci nemůžu připravit! Na všechny pobuřující dotazy budu moct odpovídat ještě celý týden, kterého hodlám využít tím, že obejdu všechny fastfoody a putiky, kde mají wi-fi internet zdarma a já budu moct nad vyčpělou minerálkou sosat z netu všechny nové desky, protože rapidshare (mad worker ještě jednou díky za zasvěcení!) odmítá stahovat na mou domácí ip adresu zatímco všude jinde ano. Parchant jeden.
Tak ahoj v dubnu! To tak pro pořádek x)

Nejlepší je konec, plný příslibů do budoucna!
Zážitky z ostatních evropských metropolí najdete na jejich youtube.

2009-01-18T19:09:00.002+01:00

Ahoj vy všichni příznivci tohoto blogu!
Po měsíčním tichu jsem se s vámi přišla rozloučit.
Teď by to chtělo dramatickou odmlku a nějakou pecku ve stylu The End od Doors nebo alespoň One od těch irskejch pánbíčkářů a poselství ať ve va vašem srdci nadále zůstává láska a mír.
Budiž, ale pokuď jste ještě neutekli v hysterickém záchvatu pláče od svého počítače, možná vás trochu uklidní informace, že konec není věčný, protože stejně jako Cher chápu, že už to údajně uplně poslední turné bývá nejvýdělečnější. Ale zanechme těch strojených vět vhodných leda tak do tiskové zprávy programového ředitele české televize.
Jednoduše jablkoň se rozhodl odebrat se do věčných lovišť a v březnu, kdy budu inkasovat nějaký love, si budu moct koupit nový nebo lístek na koncert Blur v Hyde Parku či vstupenku na Glastonbery 2009 a nebo letenku do New York City.
Tak uvidíme!

A ještě kulturní týpek na závěr! 29. ledna v Rudolfínu začíná pornoWarhol, tedy originální název zní Motion Pictures a jde o jeho ranné filmy z šedesátek, ale jak znám Andyho určitě se dočkáme i nějaké té hromadné kopulace na sedačce.
A k této příležitosti bych ráda napsala článek a nebojte nezapomínám ani na vítěze Keithe, vašeho alfa samce! Takže na psí uši a děravý boty slibuju, že ty dva články tu ode mě přibudou!

A teď ta pecka, spouští se závěrečné titulky a opona padá a Ahoj! Denny

Transvestiti se už oholili, Eiffelovku zebou nohy!

2008-12-16T17:31:00.008+01:00

Vítězný oblouk se probral, noviny už jsou na stáncích, je pět, Paříž se probouzí a já nejsem ospalý. Zpívá ve své písni francouzský pěvec Jacques Dutronc. Minulý týden jsem překročila ten pomyslný prách dospělosti a není lepší místo na oslavu než hlavní město kankánu, absintu, hašiše a prokletých básníků - Paříž, neboli "Paname" jak prý říkají domorodci. A tak jsme se naskládali do auta a přes pěkné německé dálnice s pěknou zimní zasněženou krajinkou jsme to "smažili" osmdesátkou (předjel nás i křesťanský autobus) na třídenní živelnou a upocenou nonstop párty, jak podle Michala Davida! Kašlali jsem na památky, chtěli jsme poznat tu pravou špínu města se všemi těmi bordeliózními neóny a stovkou cigaretových vajglů na jeden metr čtvereční chodníku.
A nyní jsem chtěla podat zevrubný popis pařížských vrtochů a libůstek, co jsem měla za těch pár dní tu čest poznat, ale času je málo a slova jen plynou, tak pojďme se podívat na hrstku publikovatelných a celkem o ničem vypovídajících fotografií!

Mé krátkodobé zvěčnění na Eiffelovce, byli jsme škrti a nechtěli platit za výtah. V šílené ranní zimě (nám středoevropanům už nepředstavitelné) jsem se do druhého patra plazila doslova po čtyřech.

A tady snad asi každý krajan vzpomene na věčného rockera Petra Jandu!

Sósiete ženeral! Nezasvěcení neví, ale má úchylka v oboru bankovnictví.

I love Paris! Extra nepropustný zlatý kondom a moje ruka pod několika vrstvami oblečení.

Chahá, co se skrývalo za tajuplným třpytivým závěsem, většině z vás zatím zůstane utajeno. Jinak napravo není vidět jedna z milionu pařížských poboček Sturbucks a nalevo je zase známý řetězec polévkáren.Zato naporoti byla hojná konkurence a dokonce promítání dvd!

A teď vánočně! Obří stromek v domku parády LaFayette, kam se na něj hrabe Kotva!Vpravo dole igelitka Lidl, takové pěkné zátiší.Záběr z Virgin megastore, svatyně pro všechny hudbomily na Champs Élysées. Bože těch věcí! Zde chci být pohřbena. Dárkovou krabičku Velvetů s opravdovým slupovacím banánem jsem tam nechávala s těžkým srdcem, kolem 50ti euro už jsem tam utratila za cd z přihrátky Rock alternatif.Modrá Eiffelka svítí modře už jen do konce roku a každou hodinu se na pět minut rozbliká, nic pro epileptiky.

A kruté střízlivění za krutě větrného a mrazivého rána ve společnosti poletujících pytlíku z mc donalds. Taková Americká krása po francouzsku.A hurá zpátky domů s kupou zahraničních, paradoxně britských, časopisů, mimo jiné s mým prvním NME s rozhovorem s Damonem a Grahamem o obnovení Blur! To byl prostě osud, tak jsem se plácla přes kapsu a těch pět euro za to dala.

(p.s. nahrávání fotek na blogger je děsná otrava)

tě noha, kamaráde!

2008-12-09T20:32:00.006+01:00

DENDŽO!

Ty víš, že to myslím upřímně. Ať žije láska, přátelství a Dendža!

Vzpomínáš, chlape, na to žhavý léto plný selebrit?
Objevil/a se:

1)džeksn krtis alias chlapec, který chtěl vědět, jestli je jeho otec nevěrný.
2)Bláža Blažková alias věštec!
3)Ester Qočičková
4)úlisňák Trávníček a jeho kočka Sabina v Doremi!

a tak dál.
Ještě neplač, Dendžo, ještě ne! To nejkrásnější je tady za chvíli:
Slibuju, že si takovouhle divokou noc zopakujeme (navrhuju tuto sobotní noc a nedělní ráno). Přísahám, že do tvých dalších narozek nebo tak shlédnu Disco příběh!
Doufám, že se z tebe přes noc nestane jezevčík nebo tak a že pořád budeš tou dobrou Dendžou!

p.s.: dneska má narozky i můj spolužák Pavel! xD

skandální anketa!

2008-11-22T13:01:00.008+01:00

Dlouho se o tom jenom polemizovalo a diskutovalo, nikdo se neodvážil říct to na plný koule. Ale protože my rády porušujeme všechna tabu, jsme první kdo se odváží to uskutečnit!

Zúčastni se naší nekorektní, diskriminující a sexistické ankety! Necháváš se ovlivňovat svými nízkými pudy nebo oceníš zrno dobrého humoru? Dáváš přednost intelektu nebo sex appealu? A kdo je vlastně kdo? To všechno ti zodpoví naše lascivní anketa!

Ale pozor, vzhledem k extrémně nízké návštěvnosti tohoto blogu, čítající zhruba pět lidí, bude záležet opravdu na každém hlasu, proto se nenech přemoct svou slabší stránkou osobnosti, neodhaluj výsledky ještě před hlasováním a nesrovnávej tak skóre. Je to kruté, ale takový je život.
Tuto pobuřující anketu najdeš vpravo dole, buď první!

nejčerstvější foto, listopad 2008, scienti napjatě očekávají výsledky

2008-10-08T18:15:00.010+02:00

Tři filmy denně, tři knihy týdně a pár desek s dobrou hudbou mi budou stačit ke štěstí až do smrti, kterou očekávám v brzké době a před níž mám ve svém egoismu strach.

François Truffaut, dnes a dalších pár středečních večerů na dvojce ve společnosti Felliniho a čtvrtečního Orsona Wellese. Juchů. Tak žhav bednu, protože možná jen pár kilometrů od tebe, budu v tlustejch ponožkách a cizím svetru cucat lékořicovej pendrek a žhavit taky.

magický článek

2008-09-17T15:06:00.004+02:00

Ahoj, čendosmilcové!
Neuvěříte! Já tomu nemůžu sama uvěřit! Braši Fratellovi vydali asi před třemi měsíci novou desku! Desku! xD A já o tom neměla ani potuchy! Již několik měsíců žiju ve vakuu plném tiny té a boba gé a beatles a teď takováhle rána!

Ale je konec. Před chvílí jsem nažhavila dráty světa a objednala to!

Nina - The Fratellis

a tahle tam taky není! ale je to dobrá country písnička, nu ne? Inu, čerstvé je čerstvé , žejo dendžo?

a ještě, dík paštikáři, za vyslovená blahopřání k mým jezevčičím létům.

Nazhle!

2008-09-16T19:50:00.005+02:00

o jedenáct dnů teda dvanáct ou! později ale přeci
tak spoustu chlupatých chlápků, jezevčíků a necudných pokeců do dalšího roku života! x)
a ještě nereznoucí evergreen pravdivější než sklenka vína z tesca!

Utři slzy, puboši

2008-08-31T22:03:00.004+02:00

Ahoj, přátelé!
Nebyla bych to já - seržantka Pepřová- s proměnlivým psaním velkých a malých písmen v mém oslovení, kdybych nenapsala tento článek. Rozumíte, čihouni? Zjistila jsem totiž, že psát vyděšené články plné ztracené naděje, je dnes trendy! xD

A tak, puboši, nevěšme hlavu. Udělejte si seznam vašich jistot, skálopevných jistot, kterým věříte ať se děje co se děje. Moje jistoty, kabanosové:

1) blogový svět a vy! xD
2) jezevčíci jsou prima psíci
3) moje články budou vždy špatné
4) a plné chyb!
5) dva spodci jsou víc než jeden žalud a Ulice!

Vidíte, přátelé. Televize nám dnes dala poslední šanci - ten psinskej film Jedna noha netleská. A teď je po všem! Ale neplačte, znovu si přečtěte ten seznam a vězte, že i přes mnohá školní ponížení, špatnou školní jídelnu a teplé mléko z krabičky, JSTE:
Simply the Best - Tina Turner

Sbohem, kamarádi!

A napište do komentářů svůj seznam, jezevčíci!

2008-08-27T09:57:00.005+02:00

Zbystři své zraky a sluchy, dnes a další dvě středy Godard na dvojce!

Alespoň malá jiskřička radosti v tom krutém posledním týdnu prázdnin plného hořkého střízlivění.
(I když dvě štramácké belmondovky dávat nebudou.)